Pro oběti trestných činů bývá samotné trestní řízení často velmi náročné. Vedle následků prožité události se musí vyrovnávat s výslechy, dokazováním i nejistotou, zda a kdy se jim dostane odpovídajícího odškodnění.
Pokud je možné dosáhnout odškodnění již v průběhu trestního řízení, bez nutnosti čekat na rozhodnutí soudu, mělo by být takové řešení podporováno. Právě tento princip potvrdil Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 14. října 2026, sp. zn. I. ÚS 2254/26, který vzešel z případu naší advokátní kanceláře.
Odškodnění se podařilo získat ještě před skončením trestního řízení
V daném případě jsme zastupovali zvlášť zranitelnou oběť trestného činu těžkého ublížení na zdraví a výtržnictví.
V průběhu trestního řízení se nám podařilo dosáhnout dohody s obviněným, na jejímž základě poškozený získal odškodnění ve výši 200 000 Kč, aniž by musel čekat na rozhodnutí soudu o svém nároku.
Následně však vznikl spor o náhradu nákladů právního zastoupení. Obecné soudy při výpočtu odměny advokátky odmítly zohlednit skutečně získané odškodnění, protože bylo vyplaceno na základě dohody, nikoliv přiznáno přímo soudním rozhodnutím.
Proti tomuto postupu jsme se bránili ústavní stížností, které Ústavní soud vyhověl.
Zájmy obětí mají mít přednost před formalistickým výkladem práva
Ústavní soud zdůraznil, že dosažení dohody o odškodnění již během trestního řízení je žádoucím výsledkem, který maximálně šetří oběť trestného činu. Není proto spravedlivé, aby byl způsob odměňování právního zástupce nastaven tak, že jej fakticky znevýhodňuje za dosažení včasného odškodnění. Takový přístup by totiž mohl vést k tomu, že místo snahy o rychlou dohodu bude výhodnější vyčkávat na rozhodnutí soudu.
Proč je toto rozhodnutí důležité pro oběti trestných činů?
Pro poškozeného není zásadní, zda odškodnění získá na základě soudního rozhodnutí, nebo dobrovolným plněním pachatele. Důležité je, aby se mu dostalo odpovídající náhrady újmy, pokud možno co nejdříve a bez zbytečné další zátěže.
Ústavní soud svým rozhodnutím podpořil právě takový přístup.
I v naší praxi proto usilujeme především o to, aby se poškozenému dostalo odpovídajícího odškodnění co nejdříve, ideálně již v průběhu trestního řízení. Pokud lze dosáhnout spravedlivého výsledku dohodou, není podle nás důvod vystavovat klienta dalšímu zdlouhavému řízení.
Nález Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2026, sp. zn. I. ÚS 2254/26 (PDF)